Endess sentence - 2.díl: Překvapení?

7. května 2011 v 10:03 | Heidy |  Endess sentence

Hned poté, co jsme dorazily domů. Mi můj milý kluk, nařídil abych zavolala na to číslo z inzerátu. Dokonce mě musel k telefonu dostrkat. Ozvaly se tři krátké pípnutí a najednou se ze sluchátka ozvalo: ,, Eliška Veselá, kdo volá? " ,, Dobrý den, já jsem Adéla Modrá. Mám zájem o tu hnědku z inzerátu. " ,, Á, jistě myslíte osmiletou klisničku, Francisu že? " ,, Asi ano. " ,, Dobře, dejte mi adresu a za pár dní Vám jí přivezeme na zkoušku. " ,, Dobře. Moje adresa je... " nadiktovala jsem jim celou adresu a dokonce jsem popsala do puntíku náš baráček. Jelikož byl oběd tak jsme s Honzou zamířily ke stolu, kde na nás čekal vynikajíci biftek s hranolky. Do večera jsme s Honzou byli na procházce. Zítra je již pondělí "hurá" do školy.
Hned ráno jsem vyhledala svou mamku abych jí zdělila novinu. ,, Ahoj mami. Brzo mi přivezou koně. " ,, Ale vždyť jsem ti ho zatrhla! " ,, Neboj bude to jen na zkoušku, jak se na ní pojede a tak. " ,, Aha, ale stejně, měla ses nejdřív dovolit! " výhružně zvýší hlas, ale já usměji. Nikdy mě nedokáže odradit a moc dobře to ví. Její tvář povolí a z pusy jí vyletí široký úsměv. ,, Možná přijedou dneska, ještě to nevím. " dořeknu poslední důležitou informaci a pak už pádím do školy.
Při čekání na autobus jsem si musela s Honzou promluvit. Ví že když mě něco trápí svěřím se právě jemu. ,, Mamka to vzala dobře. " ,, No, vždyť to je dobře né? " ,, No právě že není. Byla bych radši kdyby se chovala normálně jako vždycky. Něco není v pořádku. " ,, Nevím, ale jedno je jisté. Přivezou ti kobylku a ty máš kompletně zařízenou stáj i s výběhem a jízdárnou, takže mamku neřeš. Ty budeš šťastná. " slova mě uklidnila, ale moje duše říkala ž eje stejně něco divného a stejně tak i na Honzovi. Něco mi tají.
V pět hodin jsem přijela spolu s Honzou ze školy. Odvedl mě okamžitě do našeho pokoje a řekl mi: ,, Zavři oči. Něco pro tebe mám. " poslechla jsem ho. Oči jsem zavřela, dokonce jsem nepodváděla což je u mě nezvyk. ,, Už je můžeš otevřít. " Otevřela jsem oči a Honza držel v ruce nějaký balíček. Byl zabalený v modrém puntíkovaném papíru. ,, To je pro mě? " ,, No, je tady nějaká jiná holka, která má dnes narozeniny? " Vzpomněl si! Roztrhala jsem papír a z krabice vytáhla úžasný top. Okamžitě jsem se vrhla přímo na krk Honzy a dala mu pořádného francouzáka.
,, Ale počkat, to není všechno. Běž se podívat do té bílé budovky, které se říká stáj. " najednou jako by věechno bylo jedno. Zajímalo mě jen co bude uvnitř. Bude to snad nový kůň? Nebo sedla?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama