Endess sentence - 3.díl: Francisa

7. května 2011 v 10:04 | Heidy |  Endess sentence

Vběhla jsem do stáje a byl to šok. Místo jedné hnědky, kterou jsem očekávala od své máti, jsem uviděla hned dvě klisnička. Jedna byla hnědá, nejspíš ta s inzerátu a druhá byla černá s lysinkou na hlavě a bílými ponožkami. ,, Tak co jak se líbí? " řekl Honza div jsem se nelekla. ,, Jsou úžasné! Děkuju! " ,, Není to jen moje práce. Koupila ti je tvoje máma. Já jsem jen ozkoušel obě abych věděl že nebudeš mít nějaké neposlušné koníky. Musím říct že Francisa je mnohem klidnější než Vločka. " ,, Proč Vločka, když je černá jako uhel? " ,, Protože jiné jméno se k ní nehodilo. Byla prý nevyzpitatelná jako zimní vločky a bílé odznaky to jen potvrzovaly. Takže Vločka. "
,, No haleť já stejně musím. Jdu za Frankem, chce něco s počítačem, maniak! Stejně se s nimi chceš určitě sblížit. " mrkl na mě a já se usmála. Ještě naposled jsem ho políbila na tvář a on zmizel. ,, Tak holky. Jdem na to. " promluvila jsem tiše ke klisnám a otevřela dvířka železného boxu. Klisny okamžitě spozorněly. Vločka okamžitě uskočila co nejdál od Francisiina boxu a Francisa klidně stála. Pohla jsem se a Francisa natočila uši a začla se tisknout ke stěně.
Bála se mě. Bylo jí to vidět na očích. Měla pokleslou hlavu a uši nastražené dozadu, co se bude dít dál. Vyrazila jsem po čerstvé slámě ke stěně. Pár kroků od klisny jsem se zastavila tiše a přátelský jsem promluvila: ,, Neboj se. Já ti nic neudělám. Jsem jen člověk. " Jen člověk. Ono to jen asi pro tuhle klisnu bude hodně. Přistoupila jsem o krok blíž. Klisna stáhla uši a její svaly se napjaly. Čekala co bude dál. Moje oči se jí dívaly na krk. Nedívej se do očí, nesmíš! Říkala jsem si pořád. Další krok. Byla jsem již nadosah její hnědé srsti.
Přišlo pohlazení. Láskyplné a jemné. Klisna ucukla a napjala svaly. Pak ale najednou stočila uši dopředu a zadívala se mi do očí. Teď jsem se jí podívala do přátelských očí a klisna zlehka zařehtala. Její svaly se uvolnily a Francisa se mi začla otírat o rameno. ,, To nesmíš. " říkala jsem při hlubokém smíchu div jsem se neudusila.
,, Půjdem do výběhu, co ty na to? " řekla jsem naposled klisně a pak už jsem jen vyrazila z boxu. Klisna mě následovala. Ohlávku ani vodítko zatím nemám a tak jsem musela věřit klisně. Plánuji však že udělám nějaký probíhací tunýlek pro koníky a oni si samy na pastvu dojdou. Možná bych měla říct Honzovi..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama